Kolo a životní prostředí

Datum vydání: 21.09.2016

Z předešlých článků je již jasné, že jízda na kole je skvělým způsobem, jak zlepšit své fyzické a duševní zdraví, ušetřit peníze a snížit množství emisí zplodin (které by jinak vyprodukoval motorový dopravní prostředek) a tím i zpříjemnit životní prostředí celé společnosti.

V tomto článku se ještě jednou vrátíme k poslednímu zmíněnému aspektu, budeme se tedy bavit o environmentální zátěži produkce a užívání kola (tzv. životní cyklus).

Jedním z environmentálně a ekonomicky nejnákladnějších fází je samotná těžba surovin na výrobu kola. Ta by však probíhala i bez poptávky po bicyklech. Pojďme tedy k fázi produkce.

Podle americké studie (Dave, 2010) je v průběhu výrobní fáze průměrného kola (autorem studie oceněno v přepočtu na 6400 korun) uvolněno zhruba 240 kilogramů skleníkových plynů. Pyšníte-li se pak karbonovým rámem tak vězte, že na výrobu jednoho kilogramu materiálu z karbonového vlákna padne zhruba 2000 litrů vody.

Obecně se dá říci, že většina rámů je vyrobena v Číně a Tchaj-wanu, podstatná část pak také ve Vietnamu a Kambodži. Údaje jsou ale těžko dohledatelné, neboť výrobci zpravidla údaje typu energetické náročnosti výroby a původu komponentů neradi zveřejňují. Další části vašeho stroje mohou pocházet z Evropy či USA, ale poté přesto bývají poslány lodí do výše zmíněných asijských zemí ke smontování.

Zde se však nabízí otázka, co je finančně výhodnější a pro životní prostředí příznivější - posílání jednotlivých částí mezi státy v rámci kontinentu kamiony, nebo hromadně lodí.

Jedno je však jisté. Jediným mechanismem pohybu, který má menší tzv. ekologickou stopu než bicykl je… Jsou to vaše nohy! Pouze chůzí totiž dosáhneme nulového dopadu na životní prostředí. Kolo je zatím tedy jako speciální prostředek dopravy prostě to nejlepší, co lidstvo má.

V porovnání s ostatními způsoby dopravy se totiž může pyšnit cyklistika vcelku zanedbatelnými negativními externalitami. Dle zmiňované studie má po referenční dobu 15 let a ujetí stejného počtu kilometrů (3200) průměrné osobní auto celkovou uhlíkovou stopu desetkrát větší než kolo. Cyklista navíc vydechuje pouze asi 13 gramů oxidu uhličitého na kilometr, zatímco automobil emituje přibližně 350 gramů.

Masivní je tento rozdíl také za užití indikátoru energetické stopy: cyklista spotřebuje na jeden kilometr pouhých 40 kilojoulů, zatímco řidič s jeho vozem 2500 kilojoulů! Nesmíme však opomenout ani fázi údržby, kdy je kolo šestnáctkrát "čistějším" prostředkem, než automobil, co se týče emisí karbonu při výrobě prostředků na údržbu atd. Dokonce i při tvorbě infrastruktury v podobě cyklostezek (separátních, nikoliv pouze vyznačených již na existující komunikaci) je vyprodukováno čtyřikrát méně skleníkových plynů než při stavbě motorové komunikace.

Vrátíme-li se pak k fázi produkce kola, energetické břímě v podobě uhlíkového dluhu, který vám vznikne vůči životnímu prostředí nákupem vašeho miláčka (dle výše zmíněné studie) splatíte ujetím už zhruba prvních 600 kilometrů, které byste jinak absolvovali jiným způsobem.

Přesto je nutné přiznat, že co se týče energetické náročnosti, tak výroba kol může být stále daleko šetrnější a skromnější. Třeba za použití obnovitelného a zcela přírodního materiálu – bambusu! Ten má pro cyklistiku ideální vlastnosti – nízkou váhu a odolnost! O tom ale zas někdy příště.

Na závěr jedna zajímavá a pro některé možná trochu úsměvná úvaha. Karl Ulrich z Pensylvánské Univerzity přišel před několika lety s pojmem cyklistický paradox, podle kterého má cyklistika přeci jen jeden velmi seriózní negativní dopad na naši planetu. Cyklisté totiž díky zdravějšímu životnímu stylu mohou žít průměrně déle a zkonzumují tak za svůj život o to více zdrojů!

Zdroje:
Dave, S. (2010) Life Cycle Assessment of Transportation Options for Commuterse. Massachusetts Institute of Technology (MIT). Johnson, B., Kodama A., Willensky, R., Bainbridge, B. (n.d.) The Complete Impact of Bicycle Use. Duke Nicholas School of the Environment. McCamy, L. (2015). How Green is Your Bike?. [online] Momentum Mag. Available at: https://momentummag.com/how-green-is-your-bicycle-manufacturing/ [Accessed 19 Sep. 2016]. Palmer, B. (2016). How soon does a bike pay back its initial carbon footprint?. [online] Slate Magazine. Available at: http://www.slate.com/articles/health_and_science/the_green_lantern/2011/08/two_wheels_vs_four.html [Accessed 19 Sep. 2016]. the Guardian. (2012). Examining the lifecycle of a bike – and its green credentials | Kat Austen. [online] Available at: https://www.theguardian.com/environment/bike-blog/2012/mar/15/lifecycle-carbon-footprint-bike-blog [Accessed 19 Sep. 2016]. Ulrich, K. (2006). The Environmental Paradox of Bicycling. SSRN Electronic Journal.

Sdílejte tento článek na: