Datum vydání: 15.01.2017
Ať se nám to libí nebo ne, života člověka, stejně jako všech ostatních živých tvorů, není nekonečný.
Přírodní zákonitosti jsou nesmlouvavé a každý z nás svoji pouť na tomto světě jednoho dne ukončí. Než se tak stane, pocítíme na svém těle (i duši) neodvratný proces stárnutí. Jak rychle stárneme je z velké míry diktováno naším vnitřním genetickým naprogramováním. Dědičně získané predispozice k rychlosti stárnutí do dnešních dnů nedokážeme nijak ovlivnit.
Naštěstí je však rozvoj metabolických onemocnění a celkový proces stárnutí organismu značně modifikován také životním stylem konkrétního jedince. Stravovací a pohybové zvyklosti, kouření, úroveň konzumace alkoholických nápojů, míra psychické zátěže, jsou faktory, které má každý z nás ve svých rukách a jejich úpravou dokáže významně ovlivnit celkové skóre rizika příchodu civilizačních chorob i rychlost stárnutí.
Zaostřeme nyní pozornost na jeden z výše uvedených činitelů – na fyzickou aktivitu. O pozitivním přínosu vhodně dávkovaného pohybu na naše zdraví není pochyb. Svůj význam mají aktivity silového charakteru, dále pak cvičení pro udržení a podporu flexibility pohybového aparátu. Na chodu látkové výměny se zřejmě nejvýrazněji podepisují aktivity vytrvalostní.
Jízdní kolo či stacionární cyklistický trenažér (rotoped, ergometr) patří mezi nejoblíbenější (nebo aspoň nejrozšířenější) formy aerobní zátěže. Jízda na kole – ať již v přírodě nebo „indoor“ v rámci spinningové lekce, návštěvy fitness centra či domácího šlapání u televizní obrazovky přináší našemu organismu mnoho pozitivního. Velikou předností cyklistiky je skvělá možnost regulace intenzity a objemu zátěže, velmi šetrný vliv na klouby dolních končetin a relativní bezpečnost.
Přesto je však dobré (u starších či nemocných jedinců přímo nezbytné) před zahájením (i v průběhu) pravidelné fyzické aktivity nechat si zhodnotit svůj zdravotní stav. Většinou si vystačíme s návštěvou praktického lékaře. V případě pozitivních nálezů či pochybností je třeba podrobnějších diagnostických metod na specializovaných pracovištích.
Nejvíce namáhaným, resp. potenciálně ohroženým svalem při jízdě na kole je srdce. Jeho činnost lze detailně zmapovat pomocí klidového a zátěžového EKG či prostřednictvím pokročilého kardiologického vyšetření, kterým je echokardiografie. Velmi častým diagnostickým prostředkem posuzujícím činnost kardiorespiračního systému je zátěžová spiroergometrie (při jízdě na stacionárním kole probíhá současně monitorace srdeční činnosti, krevního tlaku, spotřeby kyslíku a výdeje oxidu uhličitého). Zhruba ¼ až 1/3 naší dospělé populace trpí vysokým krevním tlakem nebo se dlouhodobě pohybuje v blízké oblasti vyšších hodnot TK. Jednorázové změření krevního tlaku při návštěvě lékaře nemusí přinést relevantní informace o tlakových poměrech v našich cévách. 24 hodinový monitoring TK (tzv. Holter) pak s mnohem větší pravděpodobností potvrdí (vyvrátí) diagnózu hypertenze.
Činnost srdečního svalu však dokážeme poměrně dobře sledovat také pomocí monitoringu srdeční frekvence – formou „palpační“ (ručním spočítáním počtu tepových ozev za určený čas) nebo mnohem přesně a elegantněji využitím tep (chcete-li, sport) testeru. Formou výpočtu si můžete stanovit optimální tepovou frekvenci (TF) odpovídající vašemu věku, zdravotnímu stavu a kondici. Pacientům s kardiovaskulárními onemocněními doporučí vhodný rozsah TF lékař. Je-li vám 40 a více roků, nepodceňujte tuto formu sledování intenzity zátěže. Obyčejný teptester vás dokáže velmi přesně informovat o míře zátěže myokardu.
Dobrá, máte jistotu, že jste zdraví a cyklistika je pro vaše tělo bezpečnou formou pohybové zátěže. Domníváte se, že jízda na kole může zpomalit proces stárnutí a předčasný nástup srdečně cévních onemocnění, diabetu 2. typu, obezity či dokonce některých psychických poruch? Uvažujete správně.
Následující přehled přináší pozitivní účinek aerobních aktivit na funkční stav lidského těla a oddálení rozvoje poruch látkové výměny souvisejících se stárnutím organismu.
1. Srdce a krevní oběh
-
zvýšení výkonnosti a hospodárnosti srdeční činnosti
-
udržení či zvýšení hodnoty maximálního srdečního výdeje
-
pokles klidové i zátěžové tepové frekvence
-
udržení, resp. zvýšení hodnoty VO2max (maximální spotřeba kyslíku vyjádřena v ml/kg/min)
-
pokles klidových hodnot tlaku krevního
-
zvýšení kapilarizace myokardu a kosterních svalů (větší zásobování svalů kyslíkem a živinami)
-
fyziologické zmnožení hemoglobinu (hemoglobin se účastní přenosu kyslíku z plic do tkán a odvodu CO2 z buněk do plic)
-
zpomalení aterosklerotického procesu (kornatění tepen)
-
nižší tendence k trombózám
2. Plíce a dýchací systém
-
zvýšení (udržení) vitální kapacity plic a maximální minutové ventilace
-
zefektivnění hlubokého „břišního“ dýchání
3. Látková výměna, spotřeba energie a složení těla
-
zvětšení velikosti a zvýšení počtu mitochondrií a oxidativních enzymů
-
udržení citlivosti tkání k účinku inzulínu (nižší riziko rozvoje „stařecké cukrovky“)
-
udržení vhodného poměru mezi „hodným“ (HDL) a „zlým“ (LDL) cholesterolem
-
udržení nízkých hodnot krevních tuků (triacylglycerolů)
-
udržení vyšší sekrece růstového hormonu a pohlavních hormonů
-
brzdění poklesu rychlosti bazálního metabolismu
-
zvýšení celkového energetického výdeje
-
udržení vyššího podílu aktivní tělesné hmoty (svalové hmoty)
-
minimalizace nárůstu tukové tkáně – rozvoje nadváhy a obezity
4. Pohybový aparát
-
zpomalení ztrát svalové hmoty
-
zpomalení úbytku síly svalů
-
zpomalení ztrát kostní hmoty (ochrana před osteoporózou)
-
udržení flexibility, elasticity kosterních svalů, šlach, vazů a kloubů
-
udržení rozsahu pohybů
-
nižší riziko úrazů a zranění (více silnějších svalů, vyšší obratnost a pohyblivost)
5. Imunitní systém
-
podpora obranyschopnosti organismu
6. Psychika, stresová zátěž, duševní výkonnost
-
pozitivní naladění
-
vyšší odolnost vůči psychické zátěži
-
udržení kognitivních a mentálních funkcí do nejvyššího věku
Z výše uvedeného přehledu je více než patrné, že pravidelná fyzická činnost znatelně přispívá k udržení dobrého stavu mnoha orgánů a tělesných funkcí. Jízdu na kole můžeme zařadit mezi činnosti s nejvyšším potenciálem ochrany proti stárnutí. Stárnout začínáme již ve třetí dekádě svého života. Čím dříve začneme tento neodvratný proces brzdit, tím delší a především zdravější podzim života nás čeká.
Zdroj: Mgr. Vlastimil Chadim - nutricoach.cz, Foto: Vlastimil Homola
Používáním tohoto webu souhlasíte s využitím souborů cookies pro marketingové účely.
Více informacíberu na vědomí