Tomáš Salák: Najednou bylo všechno jinak
Loňskou cyklistickou sezónu Tomáš Salák zakončil spokojený. V mezinárodním žebříčku UCI mu v jeho zdravotní kategorii patřilo sedmnácté místo, což on sám bral jako sladkou odměnu za ztracené dva roky v cyklistice, jak říká. V prosinci minulého roku došlo v jeho sportovním životě k velké změně, od ledna 2013 ho trénuje reprezentační trenér Luboš Jirka. Na nabídku kývnul ještě před koncem roku 2012.
„Najednou bylo všechno jinak,“ říká.
„Otevřel se přede mnou nový svět. Na lednovém soustředění jsem poznal super partu, kterou Luboš vede, ale taky jeho tvrdou ruku, moc daleko si zajít zkrátka nemůžete. Všechno bylo a je úplně jinak. Přišlo mi, že kolegové v čele s trenérem tvoří vlastně rodinu a že i tam platí jistá pravidla. Je s nimi i sranda, za ty čtyři dny jsem se nasmál jako ne za celý předchozí rok. Taky mi to změnilo pohled na cyklistiku. Už ji nevnímám jako koníčka, ale něco víc.“
Ze soustředění se vrátil nabitý energií a měl problémy slézt z trenažéru, musel sám sebe brzdit. Jenomže idylka netrvala dlouho. Na začátku března při kondičním tréninku venku ve sportovním areálu VUT v Brně špatně došlápl a byl z toho zánět svalu. Týden byl mimo, a když se z toho dostal, složila ho chřipka.
„Bylo to k vzteku, celou zimu nic a zrovna, když se mělo začít jezdit intenzivněji, tak tohle.“
Neodjel ani na jarní soustředění. A první závod se blížil. Dbal pokynů trenéra a dělal, co šlo. 21. dubna ale v Plzni ošklivě takzvaně rupnul.
„Prostě to nejelo, styděl jsem se za sebe i za Luboše. Po závodě jsem ho nemohl dlouho najít a popravdě jsem mu vážně nechtěl přijít na oči, jak jsem se styděl, a žralo mě svědomí.“
O tři dny později, kdy už vše vypadalo, že by to mohlo být lepší, zase dojel. Skončil pod autem.
„Viděl jsem ho stát, ale řidič mě neviděl. I když mi měl dát přednost v jízdě, vjel mi do pruhu. Nemohl jsem tomu zabránit, byla to vteřina. Nic jsem neviděl, naposledy silnici před sebou. Pak až záchranáře,“ vypráví.
V nemocnici ležel dva dny, naštěstí neměl nic zlomeného. Kromě pohmožděného ramene, otřesu mozku a odřenin střet nejhůře odnesla pohmožděná krční páteř. Týden po havárii seděl na trenažéru, samozřejmě s povolením od sportovního lékaře. Ven ho krk ještě nechce pustit, ale počítá s tím, že příští týden už snad ano. 25. května Tomáše čeká jeho oblíbená disciplína – časovka jednotlivců. Ta se koná v Lenešicích v okrese Louny a je součástí MČR hendikepovaných cyklistů. Začátkem června pak s reprezentací odjíždí na světový pohár do Itálie.
„Snažím se a budu si hledět, abych si v časovce i na svěťáku neutrhl další ostudu. To už by bylo špatné,“ dodává Tomáš na závěr.
Foto: tomassalak.cz