Vakoč o MS: Nejtěžší závod co jsem jel

Datum vydání: 29.09.2014

Petr Vakoč mistrovství světa dokončil na 29. pozici. Nejvýše ze všech Čechů a navíc za sebou nechal jména jako Rodríguez, Aru, Nibali, Sagan, Boonen, Froome, Evans, Martin a další. Při vítězství týmového kolegy z Omegy Pharmy-Quick Step, Poláka Michala Kwiatkowského, zvládl Petr Vakoč svou premiéru mezi elitou na výbornou.
 

Jak jsi spokojen se svým výkonem a umístěním?
 
Myslím, že si nemůžu nic vytknout a jsem velmi nadšený z toho, že jsem dojel takhle vysoko. I když si říkám, že ta skupina, co jela o osmé místo ode mě byla jen kousek, ale to se nedá nic dělat.
 

Jak se z tvého pohledu závod vyvíjel?

Uteklo to strašně rychle na to, že jsme jeli 250 kilometrů. V podstatě se jelo tempo celou dobu. Chvíli jsem myslel, že bych zkusil odskočit s nějakou skupinkou, ale to nevyšlo. Když jsme sjeli první únik, začalo se jet čím dál rychlejší tempo, takže se to pak už začalo cedit. Snažil jsem se zůstat vepředu, jak to šlo, ale v závěru to už bylo těžké. Buď se jelo rychle z úzkých a technických sjezdů nebo tempo do kopce/po rovině. Moc jsem se už nemohl dostat dopředu. Nejtěžší byl pochopitelně poslední okruh, kdy už jsem cítil, že mi dochází. První kopec jsem nějak vyspurtoval, takže jsem tam ještě visel a v tom druhém jsem ze sebe vydal všechno, co šlo, ale už jsem si tu skupinu nedocvakl. Pak jsme se střídali s Viscontim a já ještě sprintoval o nejlepší umístění na pásce.
 

Měli jste nějakou taktiku se Zdeňkem Štybarem a Honzou Bártou?

Chtěli jsme zůstat co nejblíž u sebe a pomáhat si držet pozice vepředu. To nám šlo dobře, ale tak v poslední čtvrtině závodu už jsme každý jeli jen to, na co jsme měli. A Zdeněk pak odpadl asi dvě kola do cíle.
 

Kam bys tenhle závod zařadil z hlediska toho, co jsi za svoji kariéru zatím jel? Byl to tvůj zatím nejdelší závod. Byl i nejtěžší?

Určitě byl nejtěžší. Srovnatelný možná ještě se závody na Mallorce na začátku roku, kdy jsem jednou jel celou etapu v úniku a pak ještě spurtoval o místo. Tehdy i dnes se mi po dojetí motala hlava, nevěděl jsem skoro o sobě a nohy mě šíleně pálily. Ale myslím, že právě v takovýchto závodech bych mohl být do budoucna dobrý.
 

Co říkáš na to, že titul mistra světa patří tvému týmu, Omeze?

Je to skvělé! Byli jsme trochu hořcí z toho, že jsme přišli o mistrovský titul v týmové časovce a že Tony Martin také neobhájil. Ale vítězství Michala Kwiatkowského je více než dostačující záplatou. Navíc je to dobře i pro něj. Tour de France se mu nepovedla tak, jak by chtěl, takže tady si to vykompenzoval tím nejlepším možným způsobem.
 

Věřil bys Kwiatkowskému na vítězství i před závodem?

Viděl jsem, že tady jezdí dobře a že na to má. Ale tipovat mistra světa je vždy těžké, nikdy nevíte, jak se závod vyvine. 

 
Jaké jsou tvoje plány na příští dny?

Teď letím domů, kde si trochu odpočinu. Ale nijak dlouho, protože 10. začíná Kolem Pekingu a tam odletím pár dní předem. Bude to můj poslední závod sezony, pak si odpočinu pořádně.

 
Zdroj rozhovoru: petrvakoc.com