Škarnitzl: Nevěděl jsem, že jedu o medaili

Datum vydání: 10.06.2014

V roce 2010 byl členem bronzové štafety na evropském šampionátu v izraelské Haifě, ale až nyní se dočkal sedmadvacetiletý Jan Škarnitzl (Sram Rubena Trek) své první individuální medaile mezi dospělými.

V nedělním závodu ve St. Wendlu skončil třetí za Julienem Absalonem z Francie a Fabianem Gigerem ze Švýcarska. A rozhodně nejde říci, že by ji získal v nějaké slabé konkurenci. Na šampionátu chyběli z nejlepších jen Jaroslav Kulhavý a Nino Schurter ze Švýcarska. Medaili v kategorii elite získal pro ČR teprve jako druhý jezdec, před ním byl úspěšný Jaroslav Kulhavý.

„Ani jsem moc nevěděl, že jedu o medaili. Myslel jsem, že odjeto je více lidí. V tom rámusu jsem přesné informace neslyšel, došlo mi to až v samém závěru,“ přiznal český jezdec, který za důležité v závodu považoval, že se rychle dostal do vedoucí skupiny.

„Ti vepředu moc nejeli, tak jsem se tam rychle dotáhl. Potom mě ještě jednou odpojili, ale velký problém si to zpět dojel to nebyl. Ve čtvrtém kole jsem měl štěstí, že jsem se vyhnul pádu Flückigera a rázem jsem zůstal jen spolu s Manteconem a ještě si nás dojel Nijs.“

Oba soupeři však prý vypadali velmi silně a hlavně španělský jezdec skupinu tahal.

„V úvodu závěrečného kola nám také trochu poodjel, ale rychle jsme jej sjeli a mě se ve stoupáních jezdilo dobře, tak jsem na asfaltu nastoupil. Najednou jsem jel sám, zalehl a na větru náskok deseti sekund udržel a to rozhodlo. Potom již stačilo jen si hlídat, abych neudělal chybu a to se povedlo,“ byl velmi spokojený Škarnitzl.

V úvodu sezony měl velmi dobrou formu, ale přibrzdilo jej zlomené zápěstí v polovině dubna.

„Naštěstí to byla ruka, kdyby to byla noha jako má Jarda Kulhavý, tak by to bylo horší. Po čtrnácti dnech jsem začal prakticky normálně trénovat a rychle jsem se dostal zpět. Již v Novém městě to bylo dobré a v Albstadtu mi okruh nesedí také. Sice horko nedobře snáším, ale tentokrát mi nevadilo a jelo se mi dobře. Věděl jsem, že trať mi bude sedět, ale do závodu jsem šel bez cíle na nějaké umístění, ale s tím, že pojedu co to půjde. Vždy chci skončit co nejlépe a navíc jsem závod zvládl dobře takticky, protože si myslím, že řada lidí přepálila začátek,“ pokračoval Jan Škarnitzl.

Oslavovat prý nijak zvlášť ale nebude.

„Jen nějaké dobré jídlo s kamarády a potom když tak po sezoně. Každopádně ale medaile patří i mému otci, tomu za ni patří veliký dík. To co se mnou objezdil, je neuvěřitelné,“ zdůraznil.

Škarnitzl je rád že se vrátil mezi světovou elitu.

„Nyní pojedu spíše závody doma, abych nemusel moc cestovat a také se chci připravit na další vrcholy. Domácí šampionát a pak hned na dva závody Světového poháru v Kanadě a USA. Potom zase kvalitní trénink se zaměřením na mistrovství světa v Hafjellu. Dvakrát jsem byl na světovém šampionátu jedenáctý a rád bych prolomil tu desítku,“ pokračoval Jan Škarnitzl, který byl při loňské generálce na této trati patnáctý.

„Trať je náročná , ale znám ji a myslím si, že se na šampionát dokáži dobře připravit,“ dodal.

 
Zdroj: ČSC, Foto: Jaroslav Svoboda