Reprezentant Vacek: Příští rok všechno napravím

Datum vydání: 12.05.2017

Karel Vacek byl nejlepším českým jezdcem letošního 46. ročníku Závodu míru juniorů.

Vyhrál královskou etapu v německém Altenbergu, kde ukázal své ambice. Nakonec skončil těsně pod pódiem na čtvrtém místě, ale jako nejlepší „prvoročák“ může v příštím roce myslet hodně vysoko a ani se tím netají. Mladík, který žije a studuje v Itálii, přitom mluví klidně, s rozvahou i respektem. I tím se od svých soukmenovců odlišuje.
 
Karle, skončit při premiéře na ZMJ těsně pod podiem, je to radost nebo to mrzí?
Beru to pozitivně. Vůbec se tím netrápím. Chyběl kousek, ale vím, že v té špičce jsem a že na to mám. Jsem s pokojený, nemám co bych si vyčetl. S tím jak to dopadlo, jsem spokojený.

 
Bylo něco, co bys udělal lépe? Nehlodá to v člověku přece jen trochu, když ví, že podium bylo vážně blízko?
V hlavě jsem o tom určitě přemýšlel. Ztratil jsem v té první etapě, kde to spadlo prakticky ze špice. Tam jsem zůstal osmnáct vteřina za hlavní skupinou, což nebylo pro začátek moc dobré. Určitě mám také rezervy v časovce, ale příští rok to všechno napravím a uvidíme, jak se to podaří.
 
Co si od sebe jako prvoročák vlastně očekával?
Určitě jsem pomýšlel na umístění do top sedmičky. To byl můj cíl, protože jsem věděl, že závod rozhodne nejen štěstí nebo časovka, ale že bude také rozhodovat to, kdo jak na to opravdu má, kdo je připraven. Skončit na čtvrtém místě je velký bonus a jsem rád, že se to povedlo. Takto jsem klidnější do příštího roku, kdy se určitě pokusím předvést ještě lepší výkon. Nakročeno k tomu máme dobře, takže jsem spokojen.
 
Jak jste v týmu s klukama fungovali?
Jakmile jsme pod jedním dresem s trikolórou, kluci jsou skvělí. Prakticky se se všemi dobře znám a tady jsem měl příležitost poznat je ještě lépe a navíc se od nich i leccos přiučit. I vedení týmu s Tomášem Konečným bylo skvělé. Tým byl organizovaný a nebyly tam žádné chyby. Výborně fungoval kolektiv mechaniků a masérů. Nikomu nemohu nic vyčíst.

 
Jak závazné je pokračovat v cyklistické tradici rodu Vacků?
Ovlivňuje mě to hrozně moc, protože táta jezdil Závod míru, jezdil závody v Itálii, Francii, Rakousku a já se snažím jít v jeho šlépějích a snažím se ho ještě překonat.
 
Komunikovali jste spolu během závodu?
Byl tady, ale zároveň byl i na závodech kadetů v Jevíčku, kde závodil můj bratr. Pendloval sem a tam. Brácha, když jel časovku, tak za ním táta jel v autě. Byl druhý v celkovém pořadí jako prvoročák. Také podal fenomenální výkon, takže táta z nás má jistě radost.
 
Co je pro tebe vlastně Závod míru znamená?
Pro mě to není závod jako každý jiný. Tak prestižních podniků je hrozně málo. Sedí mi i svým profilem, protože já jsem hlavně vrchař. Navíc jsem tu doma, což je také velká podpora, která pro mě hodně znamená, a proto se budu snažit ho příští rok vyhrát.

Zdroj a foto: Patrik Pátek/PatRESS.cz 

Sdílejte tento článek na:    

► 

Aktuální novinky a videa

• Úvod
• Novinky
  • MTB
  • Silniční
  • Dráhová
  • Cyklokros
  • Ostatní
• Video
  • Cyklokros
  • Dráhová
  • MTB
  • Silniční
  • Ostatní
• Fotogalerie
• Trénink
• Výživa
• Soutěže
• Kalendář
• Partneři
• Kontakty

Přihlášený uživatel:Nejste přihlášen(a).