Plicní embolie - jsou cyklisté ohroženi tichým zabijákem?

Datum vydání: 10.01.2018

Plicní e​mbolie je nebezpečný a nenápadný zabiják, kterému se však dá do značné míry bránit.

Ročně tato náhlá komplikace postihne na milion lidí, z nichž téměř 300 000 lidí zemře právě proto, že se jim krevní sraženina dostane do plic. Celosvětově je plicní embolie dokonce na prvním místě mezi příčinami stojícími za náhlé úmrtí u zdravé populace.

Prvopočátkem velkého problému je často krevní sraženina v lýtku. Ta se potom cévami dostane do srdce, odkud krevním oběhem skončí v plicích, což nakonec může vést k zástavě srdce.

Udává se, že 5 až 8 procent lidí se narodí s genetickou predispozicí k tomu, aby se u nich vyvinuly problémy tohoto typu. Pravděpodobnost propuknutí této nešťastné události prudce zvyšuje také dlouhé cestování autem či letadlem, kdy člověk tráví několik hodin naprosto bez pohybu. Podobné je to i s omezením pohybu (po chirurgickém zákroku) na nemocničním lůžku či nekonečné vysedávání za pracovním stolem (u počítače). Ženy se zvýšenému riziku vystavují používáním antikoncepce a obecně léčiva na hormonální bázi jsou v tomto ohledu nebezpečná.

Vzniku embolie také často napomáhají křečové žíly či traumatické stavy jako poranění cév, zlomeniny kostí a svalová zranění. Jsou to sportovci, které ohrožuje paradoxně jejich fyzická kondice. A to v klidovém stavu, kdy jejich srdce tepe nižší frekvencí než u lidí, kteří paradoxně nejsou tak fit.

U cyklistů je obzvláště nebezpečná kombinace výše zmíněného cestování s omezenou možností pohybu a předchozí dehydratace při tréninku či závodě. Dehydratace totiž způsobuje zahuštění krve a následné zpomalení její cirkulace, což ještě umocní následný nedostatek pohybu a další utlumení cirkulace krve.

Plicní embolie není neobvyklá ani u profesionálních cyklistů. Rwandský jezdec Adrien Nyonshuti z jihoafrické WorldTour stáje Dimension-Data přišel prakticky o celou sezonu 2013 právě kvůli tomuto problému. Také vítěz Vuelty z téhož roku - americký cyklistický veterán Chris Horner, si prošel tím samým v roce 2011. Belgický cyklista Frank Vandenbroucke na následky plicní embolie zemřel v říjnu 2009 v pouhých čtyřiatřiceti letech.  

Některé studie uvádí, že případy PE jsou nejčastěji evidovány v zimě, a to zejména právě v lednu, což je spojeno s menší fyzickou aktivitou, kterou lidé vynakládají. Nejmenší prevalence je pak v létě. Negativním faktorem zde může být pro změnu vysoký tlak a také vlhkost vzduchu.

Jaké jsou ale příznaky, které by nás měly přinutit okamžitě vyhledat lékařskou péči?

Dýchací potíže, bolest na prsou a vykašlávání krve jsou jedním z posledních varování před kolapsem organismu. Běžná je také bolest nohy a otok lýtka, pokožka na noze změní barvu a je vlhká. Srdeční arytmii dále doprovází malátnost a pocity úzkosti. V případě, že pocítíte byť jen dva z těchto příznaků, je vaší životní prioritou dostat se co nejrychleji do nemocnice.

Předpokládejme, že tam vše nakonec dobře dopadlo a lékaři vás z vážné situace dostali. Pro rekonvalescenci po návratu domů je už zhruba 3 týdny po embolické příhodě lékaři schvalován postupný návrat k fyzické zátěži a to i za současného braní léků na ředění krve. Pro začátek je vhodná jóga, procházky či plavání.

Fyzická aktivita v průběhu celého roku aktivním sportovcům rozhodně nechybí. Nicméně i přesto jsme mohli být svědky zmíněných případů profesionálních cyklistů, kteří si prošli peklem plicní embolie. Jak tomuto riziku předejít? 

Jednoznačně je potřeba dát pozor na všechny nebezpečné okolnosti výše uvedené. Mezi profesionály jsou pak již naprosto běžně užívanou preventivní pomůckou kompresní ponožky či punčochy, které podle některých studií snižují o 20 % přímé riziko a o 55,5 % relativní riziko žilní trombózy. Komprese přitom nezvyšuje riziko poškození kůže a měkkých tkání končetiny.

Na závěr jedno pozitivum! Plicní embolie podle všeho nepostihuje cyklisty více než ostatní skupiny lidí, spíše naopak, jelikož pohyb se zdá býti nejúčinnější prevencí. Proto kromě čtení CykloNovinek věnujte minimálně stejně času samotné jízdě na kole!