Desátá etapa Tour: Noční můra favoritů za bílého dne

Datum vydání: 14.07.2015

V dnešní dlouho očekáváné desáté etapě, která peloton poprvé zavedla do hor, konkrétně Pyrenejí, se děly věci. Tedy přesněji řečeno v jejím závěru – přes patnáct kilometrů dlouhém stoupání na vrchol La Pierre Saint Martin s průměrným sklonem přes sedm procent.

„Je to snový scénář. Nemohl jsem si přát nic lepšího také proto, že Richie dojel na druhém místě a vzal bonusové sekundy Nairovi (Quintanovi). Geraint (Thomas) nakonec také nebyl vůbec daleko za mnou. Tohle pro náš tým znamená hrozně moc. Ale závod ještě zdaleka není u konce..."

"Pořád držím dobrou pozici v celkovém pořadí a myslím, že první den v horách je vždy ošidný... Cítím, že teď už by to mělo jít lépe, nicméně jsem opravdu šťastný za to, jak si zatím stojím."

„Můj výsledek a moje pocity jsou dobré, ale ne skvělé... S Froomovou dominancí se těžko smiřuje. Je silnější než my všichni. Jeho tempo bylo na mě pro dnešek moc vysoké. K tomu bylo strašné vedro... Chci udržet moji současnou pozici a pokusit se vymyslet způsob, jak získat ztracený čas zpět. Moje šance obléknout se do vysněné žluté jsou trochu zredukovány, ale pořád existují, budu bojovat až do konce... Froome je taky jen člověk, je zranitelný, jako každý jiný. Svého snu jsem se ještě nevzdal.“

"Vůbec jsem dnes necítil dobře. Nedýchalo se mi vůbec dobře... prostě to dnes nebyl můj den. Obvykle se mi v takových etapách daří, dnes ale ne."

"Nedokázal jsem jet tempo. Nemohl jsme pořádně dýchat... Bylo to, jako kdyby mi odešla veškerá síla. Nebyl jsem schopný se udržet ani svých týmových parťáků... Chris Froome nás dnes bez pochyby rozsekal. Všichni jsme ale ztratili - Van Garderen, Rodriguez, dokonce i Contador... Nejsem ten samý Vincenzo Nibali, jako loni."

"Bohužel jsem dnes neměl dobrý den. Ještě deset kilometrů do cíle jsem se cítil v pohodě, o další dva kilometry jsem ale dostal hlaďáka a už bylo příliš pozdě na to jíst."

"Na počátku stoupání jsem se cítil dobře, ale můj srdeční rytmus s tím moc nekorespondoval... Po dvou kilometrech s 200 tepy za minutu jsem věděl, že to se mnou bude špatné."