Datum vydání: 29.07.2014
Leopold König, který v neděli dokončil slavný 101. ročník Tour de France na sedmém místě, okomentoval na sociální síti, jak se mu dařilo i nedařilo a jaké prožíval při závodě emoce.
„Tour je za námi...chtěl jsem to včera vše nějak shrnout, ale těch emocí, pocitů, zážitků a vzpomínek a všeho je ve mně tolik, že jsem si to musel nechat "odstát"."
„Byly to asi nejbláznivější tři týdny v mém životě, kdy se střídají špatné dny s dobrými, euforie se zklamáním, pocity beznaděje a vyčerpání s pocity radosti a vděčností," napsal jezdec stáje NetApp-Endura a pokračoval:
„V první řadě jsem nesmírně šťastný, že jsem Tour dokončil, protože to je základ úspěchu a ne málo z nás musí každý rok z Tour kvůli zranění a nemocem odstoupit. Před Tour jsem otevřeně mluvil o svém cíli v TOP 10. Ten kdo bedlivě sledoval prvních deset etap, určitě mu proběhlo hlavou, že to je pomalu nemožné...popravdě i já jsem na chvíli zapochyboval, ale o tom je Le Tour De France. Je tak dlouhá a náročná, že slovo "vzdát" v ní skoro neexistuje."
„Použil jsem tu největší vůli, co jsem v sobě dokázal najít a ve druhém týdnu se dostal zpět do TOP 10 a nabyl sebevědomí, které jsem na moment ztratil a bojoval dál.“
Po loňském pátém místě Romana Kreuzigera König obsadil druhý nejlepší český výsledek a zapsal se tak do české kroniky cyklistiky tučným písmem.
„Když jsem projel cílem na Champs-Élysées a podíval se na obří obrazovku, která ukazovala celému světu konečné pořadí a u sedmého místa českou vlajku, přejela mě husí kůže, stáhl se mi žaludek a hlavou mi probleskla celá Tour...“
Dále v komentáři šestadvacetiletý jezdec vypíchl svojí stáj, která mu k úspěchu pomohla.
„Tahle Tour však nebyla jen o mě, tolik práce, co pro mě odváděli kluci, když mě chránili před větrem, udržovali pozici v popředí pelotonu, vozili každou půl hodinu pití a jídlo, pomáhali mi se dostat zpět po pádu, defektu nebo po potřebě na malou :). Nemůžu jim touto cestou ani dostatečně poděkovat … Celému podpůrnému týmu fyzioterapeutů, mechaniků, doktorce, kuchařce a sportovním ředitelům za tu nejvíc "neviditelnou", ale nejdůležitější práci v pozadí.“
Rodáka z Moravské Třebové ve Francii podporovala i rodina s fan klubem, kteří byli nejenom vidět, ale i slyšet.
„Určitě jste si všimli detailních reportů mé maminky, táty a přátel, kteří byli přímo v ohni Alpských a Pyrenejských kopců, těm patří velké díky za podporu. Díky i mému bráškovi, na kterého jsem tři týdny neměl pořádně čas, ale který mě i z Arizony každý den zásoboval povzbuzujícíma zprávama a energií, za což mu také nemůžu ani dostatečně poděkovat. Děkuji vám všem co jste mi psali v dobrých i špatných chvílích a udržovali mě v pozoru,“ dodal sedmý muž letošní Staré dámy.
Foto: Team NetApp-Enudura
Používáním tohoto webu souhlasíte s využitím souborů cookies pro marketingové účely.
Více informacíberu na vědomí