Elektrokola nejsou jen pro důchodce!

Datum vydání: 10.11.2016

Možná také čím dál tím častěji potkáváte na cyklostezkách a silnicích cyklisty, kteří si to poklidně, bez viditelnější známky úsilí, šinou kraji​nou.

Vítr ani kopec pro ně není faktorem. Jízdu si zkrátka užívají. Jen snad s tím rozdílem, že jsou ochuzeni o tu hořko-sladkou bolest svalů.
 
Ne, už dávno není nahlíženo na elektrická kola jako na výsadu lidí v postarším věku. Společnost začíná chápat jejich obrovské výhody například při dojíždění do práce. Britský server Guardian například představil příběh jednoho nizozemského informatika (jistý pan Dekker), který na svém rychlostním e-biku denně dojíždí téměř 130 kilometrů! Každodenní zácpy na silnicích ho společně s prací totiž zdravotně i psychicky ničily. Dnes je šťastný muž.
 

 
E-biky přitom nepřinášejí „pouze“ pozitiva typu zdravý životní styl, pozitivní nálada či úspora peněz (náklady na užívání se vejdou do deseti korun na sto kilometrů). Jsou totiž mnohonásobně zdravější alternativou automobilů, motocyklů a prostředků hromadné dopravy i vzhledem k našemu životnímu prostředí, kdy například automobil zkonzumuje až patnáctkrát tolik energie na jednoho pasažéra.
 
Jediným bodem, kde e-kolo v tomto ohledu zaostává za konkurenčními dopravními prostředky, zůstává baterie. Pro její dobíjení je pochopitelně nutná elektřina, která je generována v elektrárnách a ty do ovzduší emitují velké množství oxidu siřičitého. Co se však týče emisí oxidu uhličitého, či dusitanů, je na tom elektrokolo i se svojí baterií mnohem lépe. 
 
V současnosti jsou používány de facto dva druhy baterií – olověné a lithiové. Nyní už častější a obecně asi výhodnější jsou ty lithiové. Jsou zhruba třikrát lehčí, mají daleko příznivější poměr váha-výkon, zhruba třikrát větší kapacitu pro počet nabití a vyžadují minimální údržbu. Výhodou olověných baterií je zase odolnost, bezpečný provoz a daleko nižší cena (Zdroj: Recenzetesty.cz). Avšak s tím, jak rychle se nyní rozvíjí trh s e-koly, se dá očekávat, že náklady a tím i ceny půjdou dolů.
 
Ve vyspělých státech jakým je Nizozemsko navíc úřady, firmy nebo univerzity chápou veliký potenciál tohoto způsobu dopravy svých zaměstnanců do zaměstnání. A tak jim nabízejí různé bonusy, např. ve formě slev či finančního příspěvku na e-kolo, výměnou za to, že budou do práce dojíždět na kole. Kromě toho, že tím přispívají k veřejnému blahu, si totiž zaměstnavatelé moc dobře uvědomují, že ušetří za tvorbu parkovacích míst a budou se moci spolehnout na zdravější zaměstnance. V Česku absence výše zmíněných invencí není bohužel překvapením.
 

 
Se zemí tulipánů se ale hlavně nedá srovnávat naše příšerná infrastruktura. Nicméně, co máme jako členové Evropské unie společné, je legislativa týkající se e-biků. Vzpomínáte si ještě na pana Dekkera z úvodu článku? Tak i on se bude muset od ledna podřídit zákonu, který klasifikuje jeho výkonné kolo de facto na moped.
 
Evropská norma pro elektronicky poháněná kola totiž na e-kola, která dokážou vyvinout rychlost nad 25 km/h a mají baterii s výkonem nad 250 wattů a napětím nad 48 voltů už nepohlíží jako na „jízdní kola bez elektrické asistence“, nýbrž jako na malý skútr. S tím je spojena řada stejných povinností a příkazů jaké platí pro motoristy. Cyklista si musí pořídit registrační značku, řidičské oprávnění a pojistku. Samozřejmostí je pak přilba, kterou jinak u klasického e-biku musí nosit pouze děti do patnácti let. No a taky mu jsou zapovězeny cyklostezky.
 
V tomto případě je však otázkou na zákonodárce, kdo je komu větší hrozbou – jestli cyklista cyklistovi na cyklostezce, nebo automobil cyklistovi na silnici!?
 
Foto: Stevens

Sdílejte tento článek na:    

► 

Aktuální novinky a videa

• Úvod
• Novinky
  • MTB
  • Silniční
  • Dráhová
  • Cyklokros
  • Ostatní
• Video
  • Cyklokros
  • Dráhová
  • MTB
  • Silniční
  • Ostatní
• Fotogalerie
• Trénink
• Výživa
• Soutěže
• Kalendář
• Partneři
• Kontakty

Přihlášený uživatel:Nejste přihlášen(a).