Cyklodoprava je v Česku na vzestupu. Infrastruktura však vedle evropských metropolí pokulhává

Datum vydání: 1. 11. 2020

Ze statistických dat Policie ČR​ vyplývá, že letos během cyklistické sezóny – od března do konce září – zavinili cyklisté celkem 2 267 nehod, během nichž bylo usmrceno 23 osob. 

V roce 2019 se za stejné období stalo 2 123 nehod a usmrceno bylo rovněž 24 lidí. Nárůst v počtu zaviněných nehod cyklisty je za letošní rok oproti tomu loňskému o 6 procent. Podle odborníků by se značné části nehod dalo předejít se zlepšením cyklistické infrastruktury, v čemž mohou jako vzor posloužit evropské metropole, kde nedochází k úmrtí cyklistů ani chodců.

Značný podíl na nárůstu cyklodopravy mají také trendy několika posledních let, jako jsou elektrokola a sdílené elektrokoloběžky. Z těchto trendů se dá odvodit i narůstající nehodovost – bicykly poháněné elektromotorem umožňují sednout na rám i lidem, pro které je běžné šlapání příliš namáhavé, a tedy nemají jízdu na kole dostatečně zažitou. Elektrokola navíc umožňují rychlejší jízdu, takže případné nehody mají fatálnější důsledky, čemuž ještě nahrává jejich vyšší hmotnost. 

Vzrůstající zájem o cyklistiku reflektují i pojišťovny. Je známo, že na kolo se nesjednává povinné ručení, ale v případě způsobené škody může cyklista, který ji zavinil, hradit tyto škody z takzvané pojistky na blbost, neboli z pojištění občanské odpovědnosti. Poměrně novou službou jsou cykloasistence. Například pojišťovna UNIQA nabízí službu cykloasistence jako připojištění k pojištění domácnosti. Služba funguje tak, že cyklista v případě nehody, kdy došlo k porouchání kola, telefonicky ohlásí závadu pojišťovně, která vyšle odborníky, a ti pomohou klientovi s opravou kola ve specializovaném servise, včetně dopravy bicyklu. 

Nedostatečná infrastruktura

Jak uvádí BESIP, nejčastěji za nehodami cyklistů stojí faktory jako nepozornost, nerespektování pravidel silničního provozu a přeceňování vlastních jezdeckých schopností. Vzhledem k nárůstu cyklistů za poslední roky ale také vyvstává otázka, zda zvyšujícímu se náporu dostačuje cyklistická infrastruktura. Praha například každoročně eviduje narůstající počet cyklistů a snaží se dle toho plánovat i investice infrastruktury. Město to eviduje na základě sedmadvaceti monitorovacích úseků na cyklostezkách, které zaznamenávají počet přijíždějících cyklistů. Musí však počítat s tím, že čísla generovaná čidly jsou jen zlomkem reality. 

Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) je skutečně infrastruktura v mnoha ohledech nedostačující, ubírá na jejich bezpečném provozu. Například šířka cyklostezek už často neodpovídá intenzitám cyklistů, kteří se po nich prohánějí. Na bezpečnosti cyklostezek nepřidává ani nepřehlednost úseků a problémy nastávají i na úsecích, kde jsou cyklostezky vedeny v propojení se stezkami pro chodce. „V místech s vyššími intenzitami cyklistů a zejména na smíšených stezkách s pěšími, kde se vyskytuje hodně rodičů s malými dětmi a kočárky, je výrazným problémem různá rychlost jednotlivých účastníků dopravy. Z toho pak vznikají nebezpečné situace a také se výrazně snižuje chuť zejména zdatných cyklistů tuto infrastrukturu využívat, říká Veronika Valentová, ředitelka divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií z Centra dopravního výzkumu.

Co se týče pohybu cyklistů na silnicích, CDV kritizuje nesmyslně malé jízdní pruhy pro kola a nejasně vyznačené vedení cyklistů na křižovatkách, což mate jak cyklisty, tak řidiče.

„Někteří cyklisté vjíždějí na chodníky a využívají přechody, jiní se řadí podobně jako automobily apod. Tímto se snižuje akceptace cyklistů ze strany řidičů a také je nízký pocit bezpečí cyklistů,“ upozorňuje Veronika Valentová 

Pro podporu cyklodopravy a udržení jejího bezpečného provozu nestačí pouze budovat infrastrukturu, ale přizpůsobit i dopravu motorizovanou. Pak by dle Valentové mohla čísla nehodovosti vypadat docela jinak.

„Pokud chceme podporovat růst cyklistiky, není moc jiných možností, než ubrat prostor motorové dopravě a snížit její rychlost. Chodci, cyklisté a hromadná doprava jsou základem bezpečné a udržitelné mobility ve městech. Dokazují to v Evropě např. Oslo či Helsinky, kde v loňském roce nebyl žádný chodec ani cyklista usmrcen. Inspirují se i další velká města, např. Brusel, který od ledna 2021 zavádí plošně rychlost 30 km/h, vyšší rychlosti budou dovolené pouze na hlavních dopravních tepnách městem,“ uzavírá Valentová.  

Zdroj: TZ Jan Cihlář