Datum vydání: 21.2.2012
Seznamte se s pěticí mladých jezdců, o kterých se hovoří jako o budoucích hvězdách tohoto sportu. Nemluvíme teď o úspěších, které přijdou již letos, ale spíše za půl dekády, až získají potřebné zkušenosti. Bylo ovšem velmi těžké omezit náš výběr na pouhých pět jmen. Do naší nominace se nevešli slibný vrchař Fabio Aru, vítěz závodu Giro Della Valle d´Aosta,Jetse Bol, vítěz Olympia tour, Moreno Moser, dvojnásobný vítěz etapy na juniorském Giru, světový šampion do 23 let Arnaud Démare ani mnoho dalších, kteří budou jistě v příštích letech hodně vidět.
Vytipovat si kvalitního závodníka je riskantní podnik. Za každého Vincenza Nibaliho zde máte kupu Thomasů Lövkvistů, kteří na nějaký čas zazářili, ale poté jejich zář poněkud vybledla. Kdo dokáže říci, který z talentů za pár let nezapadne do šedi průměru, a který vyletí vzhůru jako kometa? Říkejme tomu vnitřní instinkt, který vede manažery k výběru toho pravého. Rozpoznávacím znakem vítězných typů může být způsob, jakým závodník dosahuje velkých výsledků, bojovná povaha nebo také přítomnost lidí, kteří jejich výjimečnost rozpoznají. Naše závěrečná nominace je směsicí specialistů v boji proti chronometru, cyklistů vynikajících v jednodenních závodech a těch, kteří atakují nejvyšší příčky v celkových pořadích etapových závodů. Jediným parametrem, který jsme použili je, že daný cyklista nesměl mít loni plnohodnotnou smlouvu s Kontinentálním či Profesionálním týmem. Tento faktor vyřadil z naší nominace například kolumbijského vítěze italské závodu Giro Dell´Emilia Carlose Betancura , či Johana Chaveze Rubia, vítěze Colombia es Pasión.
Nyní se seznamte s výběrem cyklistů nové generace!
Andy Fenn
Omega Pharma-Quick Step
Věk: 21
Národnost: Brit
Jako junior se pravidelně účastnil závodů v Belgii. Závody zde byly sice náročné, nicméně přirostly mladíkovi k srdci. Navíc, jak jednadvacetiletý cyklista říká, lidé tíhnou k tomu, v čem jsou dobří a on je dobrý v jízdě po kostkách. Potvrdit by vám to mohl Peter Sagan, jehož Fenn porazil na juniorce Paříž-Roubaix v roce 2008. V roce 2011 se dostal díky Shaneovi Suttonovi do týmu Post-Sean Kelly. Týmový manažer Kurt Bogaerts si pamatuje, jaký obrovský dojem na něj Fenn učinil. Je to agresivní, takticky vyspělý cyklista s vrozenou schopností číst vývoj závodu a rozhodovat se podle toho. Jinými slovy, má přirozený talent, který je zásadní pro úspěch jezdců specializujících se na Klasiky.
Brit jel velmi dobře letos v Kataru a Ománu. Po návratu do Evropy se dostal do úniku v závodě Kuurne-Brusel-Kuurne. Když nejezdí agresivně, dokáže se chovat také jako týmový hráč. „Dokáže vnímat vývoj závodu a ví co dělat v dané situaci“, říká Bogaerts. „Je to především dobrý spurter, ale množství závodů, ve kterých může uspět, je nyní ještě omezené. Je si vědom toho, že spoustu akcí ještě nemůže vyhrát, ale přesto jezdí bez bázně a přílišného respektu. Tímto způsobem může poznávat a učit se – má na to inteligenci“. Na Tour de Bretagne vybojoval své první vítězství, když uspěl v poslední etapě tohoto sedmidenního klání. Na MS do 23 let skončil třetí za Adrienem Petitem a vítězem Arnaudem Démarem. Tím si otevřel dveře do profesionální cyklistiky a nabídku stáje Omega Pharma-Quick Step nemohl odmítnout.
Říká se o něm: „Má před sebou světlou budoucnost – disponuje dobrou mentalitou, talentem a pracovitostí. Plno faktorů hraje v jeho prospěch. Zlepšuje se každým dnem, a když udělá ještě krok vzhůru, uspěje“. Kurt Bogearts, manažer týmu An Post.
Říká o sobě: „Možná to bude trvat trochu déle, než uspěju. Všichni říkají, že tyto typy závodů sedí spíše starším cyklistům. Třeba pro mě bude lepší, když budu jezdit menší závody, v těch snad budu konkurence schopnější. V našem týmu je spousta kluků, kteří uspěli v závodech, na které se chystám i já. Vědí moc dobře, co dělají a stejně tak vedoucí členové týmu. Myslím si tedy, že jsem na opravdu dobrém místě se mnohému přiučit. Odjel jsem loni menší závody v Belgii a dařilo se mi tam. Předpokládám, že je něco pravdy na tom, že to, co máte rádi, vám přináší úspěch.
Enrico Battaglin
Colnago-CSF Inox
Věk: 22
Národnost: Ital
Jestli vám toto jméno zní povědomě, je to zřejmě proto, že jeho vzdáleným příbuzným je Giovanni Battaglin, vítěz Gira a Vuelty z roku 1981. Enrico je nadějný mladý sportovec z města Vicenza a daří se mu držet i nadále jméno své rodiny v hlavních titulcích novin. Začal na sebe upozorňovat již v útlém věku, takže mu manažer týmu Colnago-CSF, Roberto Reverberi, nabídnul kontrakt již před 4 lety.
Na výsluní se tento cyklista prodral v roce 2010. V té době závodil za stáj Zalf Desirée Fior, tedy za stejný tým, který vychoval Paola Savoldelliho a Ivana Bassa. Vyhrál 8 závodů včetně etapy a celkového vítězství na akci Pohár Národů, Giro Delle Regioni. Mohl vstoupit do profesionální cyklistiky již v roce 2011, ale zvolil cestu pomalého a stálého růstu, takže strávil další rok prací na své kondici a získáváním zkušeností na amatérské úrovni. Rok utekl a vítězství se načítají. V srpnu konečně vstoupil do stáje Colnago-CSF Inox a okamžitě na sebe upoutal pozornost, když porazil Davide Rebellina na Coppa Sabatini. Nebývá časté, aby nově příchozí jezdci dosahovali takových úspěchů.
Říká se o něm: „V týmu Colnago-CSF Inox jsme pyšní na to, že rozvíjíme talent mladých italských cyklistů a myslíme si, že Enrico má potenciál stát se v budoucnosti opravdovou hvězdou. Má také rychlý finiš, takže může být vhodných typem jezdce na závody jako Liége-Bastogne-Liége a Okolo Lombardie. Mnozí o něm říkají, že je v mnoha věcech podobný Paolo Bettinimu. Věřme v to!“ Říká Roberto Reverberi, týmový manažer.
„Je obrovským talentem a myslím si, že bude letos nejlepším nováčkem v profesionálním pelotonu“. Ernesto Colnago
Říká o sobě: „Rok 2012 pro mě bude prvním, kdy budu závodit jako profesionál s týmem Colnago-CSF. Chci si to užít a najít svou pozici v týmu. Těm kdo ve mě nevěří, chci dokázat, že se mýlí.“
Luke Durbridge
GreenEdge
Věk: 20
Národnost: Australan
Když Luke vyrůstal, byl jedním z jeho idolů Michael Rogers. V Austrálii je totiž Rogers ikona. Třikrát vyhrál MS v časovce a působil v profesionální cyklistice víc než desetiletí. Na letošním lednovém australském šampionátu v této disciplíně, což mimochodem byla první časovka, kterou odjel v seniorské konkurenci, dokonce porazil svůj dětský vzor o 16 vteřin. Je tedy Durbridge Rogersův nástupce? Možná, ale v Austrálii jsou další 3 cyklisté v kategorii do 23 let, které bychom mohli považovat za podobné talenty. Jsou jimi Cameron Meyer, Jack Bobridge a Michael Hepburn. V čem tedy, kromě své přezdívky ‘Durbo the turbo’, tento mladík vyčnívá?
Jeho vzestup na vrchol byl výjimečný. Nejenže musel porážet přemíru mladých talentů, které se v Austrálii rodí častěji, než kdekoliv jinde, ale sváděl úspěšně souboje také s Mickem Rogersem a Richiem Portem. Australské šampionáty nejsou vždy nejlepšími indikátory kvality, kvůli jejich lednovému termínu, ovšem Světový šampionát se nesl ve stejném duchu, dominoval v něm mladý Australan Durbridge. Před méně než 18 měsíci zaostal za Taylorem Phinneym na MS do 23 let v Geelong o necelé 2 sekundy. Bylo mu 19 a stal se nejmladším cyklistou, který kdy získal na této akci medaili. Tímto činem vzal rekord Fabianu Cancellarovi. O rok později v Kodani nebylo žádným překvapením, když se o jedno místo zlepšil a porazil svého největšího rivala Rasmuse Quaadea, a to o více než půl minuty.
Říkají o něm: „Je děsivé pomyslet, kde bude za pár let“. Cameron Meyer, parťák ze stáje GreenEdge
„Klobouk dolů před Lukem, byl prostě nejlepší“. Michael Rogers po Australském národním šampionátu v časovce
Říká o sobě: „Mick je jedním z mých dětských idolů, takže když jsem ho teď porazil, nevím, co bych k tomu řekl. Jsem nadšený. Znamená to pro mě stejný úspěch, jako titul Mistra světa do 23 let“, říká o vítězství v Australském národním šampionátě.
Sergio Luis Henao
Sky Procycling
Věk: 24
Národnost: Kolumbijec
Přestup Henaa do Team Sky byl jedním z nejzajímavějších v letošní sezóně. Čtyřiadvacetiletý Kolumbijec byl stále na periférii evropské scény. Při závodě Colombia es Pasion v roce 2007 zřejmě nedokázal prodat svůj talent, který rozhodně byl hoden povšimnutí i proto, že zde po celou dobu tvrdě dřel. Nabízel se jako speciální podpora pro vrchaře týmu Sky, Bradleyho Wigginse a další kvalitní etapové závodníky, nic méně Team Sky v této rané fázi jeho vývoje zatím vyčkával. Když ale vezmeme v úvahu prostředí, ve kterém vyrůstal, nic pro něj není nemožné.
Henao je opravdu výtečný vrchař. Zkušenosti, které mu chybí s evropskými závody, vynahrazuje svými dovednostmi získanými v Andách. Dle webové stránky jeho bývalého týmu, se stal profesionálem v sedmnácti letech, ale více se prosadil až ve 20 letech, když vyhrál velmi náročný etapový závod Clásico Banfoandes, čímž přerušil předchozí vítěznou šňůru jezdců stáje Androni José Serpa a José Rujana. Jeho vstupenkou do světové cyklistiky bylo celkové vítězství v závodě Vuelta a Colombia v roce 2010. V tomto ročníku obsahoval dvoutýdenní závod sedm horských etap. Kolumbijec jel za tým neregistrovaný v Mezinárodní cyklistické unii, a jehož dlouhý název zněl Indeportes Antioquia-Idea-fla-lotería de Medellín team. Přesto dokázal vyhrát 2 etapy a opanoval také konečné pořadí, když porazil Oscara Sevillu a vítěze třech etap na Giru d´Italia Rujana.
Říká se o něm: „To co předvedl v Utahu… potvrzuje naše přesvědčení, že je jedním z největších vrchařských talentů a má před sebou velmi zářnou budoucnost“. David Brailsford, Team Sky
„Je zajímavým jezdcem a obrovským talentem. Je to pro něj velký skok, když teď žije v Evropě. Bude velice zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet“. Kurt Asle Arvesen, trenér týmu Sky
Říká o sobě: Team Sky měl místo pro závodníka, který dokáže odvést dobrou práci jak na jednodenních, tak i na etapových akcích a trenéři usoudili, že toto místo bych mohl obsadit já. Stanovil jsem si za cíl ukázat se v co nejlepším světle na letošním Giru d´Italia, což je můj hlavní úkol v mém prvním roce ve vrcholné cyklistice“.
Wilco Kelderman
Rabobank
Věk: 20
Národnost: Nizozemec
„Musíme být trpěliví, ale myslím, že toto je nástupce Eddyho Merckxe, nebo alespoň Joopa Zoetemelka“, prohlásil jeden z členů nizozemského cyklistického fóra po Keldermanově vítězství v celkové klasifikaci na Tour of Norway a německém podniku Thüringen Rundfahrt loni v létě. Chudák kluk. Pořád závodil za kontinentální stáj Rabobanku, a někteří jeho fanoušci už ztratili naděje na jeho úspěch ve velké cyklistice.
Nicméně je pořád neuvěřitelným talentem. Strávil v kontinentálním týmu Rabobanku dva roky a dokázal uspět ve významných závodech, které jsou ceněny. V roce 2010 vyhrál celkově Tour d´Alsace, včetně etapy s horským finišem Ballon d´Alsace. To podpořil solidním desátým místem na Tour de l´Avenir v témže roce. Loni byl významným hráčem v časovkách, když vyhrál tuto dovednostní disciplínu na akci Thüringer Rundfahrt a také prolog Tour de l´Ain, kde porazil silnou konkurenci, kterou představovali Jérome Coppel, Rein Taaramae a dokonce i specialista Svein Tuft.
Říká se o něm: „Už nyní je to kompletní jezdec. Podle toho, co jsme mohli vidět v posledních dvou letech, je možné, že ho uvidíme v budoucnu na velkých akcích. Myslím, že by mohl být jedním z nejlepších jezdců“. Říká Nico Verhoeven, sportovní ředitel Rabobanku.
„Je velmi dobrý v časovkách, na rovinách i v kopcích. Je to chytrý člověk“. Arthur Van Dongen, asistent manažera kontinentálního týmu Rabobank
Říká o sobě: „Vidím se jako vhodný typ jezdce pro etapové závody. Mám kvalitní časovky a zvládám dobře prology. To proto, že jsem schopen vjíždět do zatáček daleko ostřeji, než ostatní. Nejsem příliš výbušný typ, ale loni jsem vyhrál i hromadný spurt. Myslím, že jsem stejný typ jezdce jako Cadel Evans či Bradley Wiggins“.
